close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Venuše

20. prosince 2009 v 11:57 | tržan |  planety

Vysvětlení jména

Venuše, perla oblohy, starověkými astronomy zvaná též Jitřenka nebo Večerka. Venuše nese jméno podle řecké bohyně jara a probouzející se přírody, později však známé jako bohyně lásky a krásy a stejně tak, jako je tajemná láska, tak i Venuše před námi skrývá svou tvář a halí ji do oblaků a par. Toto jméno jí snad bylo přisouzeno díky jasnosti Venuše na obloze. A když se mnohem později určovala jména objektů na povrchu, objevitelé pokračovali a byla jim, až na pár výjimek, dána ženská jména.

Popis tělesa

Zpočátku si lidé neuvědomovali, že "Večernice" a "Jitřenka" je ve skutečnosti stejná planeta. To bylo již hodně dávno.
Astronomové se nyní někdy zmiňují o Venuši jako o sestře Země. Obě mají podobnou velikost, hustotu a objem. Obě vznikly ve stejné době zahuštěním ze stejné mlhoviny. Nicméně, během posledních málo roků vědci přišli na to, že tady podobnosti končí. Nemá žádné oceány a je obklopena hustou atmosférou, složenou převážně z oxidu uhličitého a v atmosféře se nachází i kapky kyseliny sírové. V atmosféře nenaleznete téměř žádné vodní páry. Na povrchu je atmosférický tlak 90 x větší než na Zemi v nulové nadmořské výšce.

Pozorování

Venuše je po Měsíci nejjasnější objekt na noční obloze. Má na to nárok, protože je Zemi nejblíže. Venuši lze pozorovat ráno nebo večer. Na Venuši lze už triedrem nebo malým dalekohledem pozorovat fáze dne, ale jak je známo, Venuše je obklopena hustou atmosférou, takže dalekohledy lze pozorovat jen atmosféru.

Historie výzkumu

1610, konec záříGalileo Galilei pozoroval fáze Venuše
1677E.Halley navrhl pozorovat přechody Venuše přes Slunce pro určení vzdálenosti Země - Slunce
1761, 6.červnaM.V. Lomonosov objevil atmosféru Venuše
1932T.S.Adams a T.Dunham zjistili oxid uhličitý v atmosféře
1958z měření vlastního rádiového záření byla určena překvapivě vysoká teplota, později plně potvrzena
1961první radarové určení vzdálenosti
1961, 12.únorastart první sondy k Venuši. Sonda Veněra 1 prolétla ve vzdálenosti 100 000 km od planety, ale kontrolní středisko se sondou ztratilo spojení dříve, než dosáhla oblasti Venuše
1962astronomové na observatoři Pic Du Midi ve Francii zjistili, že rychlost rotace planety je 4 dny. Dnes víme, že rychlost oblačné vrstvy, která se pohybuje 60 krát rychleji než vlastní planeta
1962, 22.srpnastart sondy Mariner 2, která 14. prosince odvysílala první informace o Venuši ze vzdálenosti 3500 km od planety
1964-1966radarové určení rotace Venuše
1965, 12.listopadustart stanice Veněra 2. Koncem února 1966 prolétla ve vzdálenosti 2400 km od planety
1965, 16.listopadustart sondy Veněra 3, která 1.března 1966 dosáhla povrchu Venuše
1967,12.červnastart sondy Veněra 4. Přistála 18.října 1967. Vysílala první přímá měření z atmosféry
1967,14.červnastart sondy Mariner 5. průlet kolem Venuše 15.října 1965 ve vzdálenosti 4100 km. Další údaje o atmosféře
1969, 5.lednastart sondy Veněra 5. Sonda přistála 16.května 1969. Až do výšky 20 km nad povrchem vysílala data. První měření na noční straně planety
1969, 10.lednastart sondy Veněra 6. Cílové planety dosáhla 17.května 1969. Další měření v atmosféře
1970, 17.srpnastart sondy Veněra 7, která 15.prosince měkce přistála na planetě a 23 minut vysíala přímo z povrchu. První měkké přistání na cizí planetě
1972, 27.březnastart sondy Veněra 8, která 22.července vysílala plných 50 minut z povrchu
1973, 2.listopadustart sondy Mariner 10, jejíž cílovou planetou byl Merkur. Dráha byla zvolena tak, že nejprve 5.února 1974 prolétla ve vzdálenosti 5800 km od Venuše. Televizní kamera potvrdila rychlé proudění v oblačné vrstvě.
1975, 8.červnastart sondy Veněra 9, která 22.října dopravila přistávací pouzdro na povrch Venuše. Druhá část sondy vytvořila první umělou družici Venuše. Přistávací modul vyslal první televizní záběry povrchu
1975, 14.červnana cestu se vydala Veněra 10, dvojče Veněry 9. Dne 25. října 1975 vysílala 65 minut z povrchu. Orbitální část se stala druhou umělou družicí Venuše
1978, 20.květnaodstartovala sonda Pioneer Venus 1, která se 3. prosince 1978 stala třetí umělou družicí Venuše. Mapovací radar sondy poskytl data pro mapu téměř celého povrchu planety
1978, 8.srpnastart sondy Pioneer Venus 2, sestavené ze čtyř sestupových modulů, které 9 .prosince 1978 zkoumaly podmínky v atmosféře planety. Jedno z pouzder vysílalo 63 minut z povrchu
1978, 8. zářístart sondy Veněra 11, která dorazila 25. prosince do oblasti cílové planety. Vysílala 95 minut z povrchu a provedla podrobný rozbor ovzduší
1978, 14.zářístart sondy Veněra 12, dvojče Veněry 11. Přistávací modul vysílal plných 112 minut z povrchu.
1981, 30.říjnastart sondy Veněra 13
1981, 6.listopadustart sondy Veněra 14
1982, 1.březnana Venuši přistál sestupový modul sondy Veněra 13
1982, 5.březnane Venuši přistál sestupový modul sondy Veněra 14. Oba moduly vysílaly barevné televizní snímky z povrchu a provedly rozbor vzorků půdy odebraných z hloubky 30 mm
1983, 2.červnastart sondy Veněra 15
1983, 7.červnastart sondy Veněra 16
1983, 10.říjnasonda Veněra 15 se stala čtvrtou umělou družicí Venuše
1983, 14.říjnasonda Veněra 16 se stala pátou umělou družicí Venuše. Obě sondy byly vybaveny aparaturou pro radarové mapování povrchu planety
1984, 15.prosincestart sondy Vega 10
1984, 21.prosincestart sondy Vega 2.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama